El Hierro

Dnes začíná být skutečnost, že ležel odjakživa tak trochu stranou světského ruchu, naopak jeho devízou. Celý ostrov je místem chráněným UNESCO a díky klidu, který na něm po staletí panuje, si uchoval panenskou přírodu, nenarušenou masivním turistickým ruchem. Tak se stalo, že zde nestojí žádný velký hotelový komplex a turisté bydlí v malých útulných rodinných hotýlcích a penzionech. Jistou izolovanost od okolního hektického dění ocení především ti návštěvníci, kteří potřebují aspoň na čas akutně „vypnout“ a tělo i duši si hýčkat klidem. Zdejší příroda je mocná léčitelka a utěšovatelka. Najdete tu například unikátní sopečné bazény, které obyčejné plavání povýší na životní zážitek, a ještě mají léčebné účinky. Typickým symbolem ostrova jsou porosty jalovce, kterým střídavě vanoucí vítr bizarně zohýbal kmeny. Krajina mohutných skal a útesů na severním pobřeží je pozůstatkem obrovského sopečného kráteru pojmenovaného El Golfo. Vyhlídku Mirador de la Peňa vytvořil lanzarotský architekt a umělec César Manrique. Je z ní úžasný výhled na okolí a svou nadmořskou výškou převyšuje všechno ostatní na ostrově.

Zdejší obyvatelé jsou velmi zbožní, proto se zde během roku koná mnoho nábožensky založených oslav. Žádných obřích davů ani procesí se ale ani v jejich průběhu nemusíte bát.

Na ostrově El Hiero najdete dvě malé rekreační oblasti La Frontera a Valle de Golfo a celkem 18 pláží, většinou přírodních s přírodními bazénky. Namátkou zmiňme písečnou Las Playas, která měří 3 500 m, zatímco na 400 m dlouhé Playa Puerto Naos jsou kamenné skalky.

Ostrov El Hierro ocení ti, kteří hledávají panenskou přírodu, prchají daleko od hlučícího davu a baví je turistika. Během svého turistického putování si projdou úseky s mnoha rozdílnými klimatickými podmínkami a spoustou unikátních endemických rostlin. I když je ostrov malý, na své si zde přijdou také cyklisté, potápěči, rybáři i paraglidisté.